220 Chtíc, aby spal

 1. Chtíc, aby spal, tak zpívala Synáčkovi. Matka, jež ponocovala, miláčkovi: 

Spi, nebes dítě milostné, Pán jsi a Bůh, pěje ti v lásce celý ráj, pozemský luh.

2. Tobě jsem lůžko ustlala, Spasiteli, k chvále tvé tvory svolala, Stvořiteli!

Zasvitl z nebe hvězdy jas v jesličky tvé, národy všechny světlem svým k Betlému zve.

3. Dřímej, to matky žádost je, holubičko, v tobě se duše raduje, ó perličko!

Nebesa chválu pějí tvou, slávu a čest, velebí tebe každý tvor, tisíce hvězd.

4. Ó lilie, ó fialko, ó růže má, dřímej, má sladká útěcho, zahrádko má!

Labuti má a loutno má, slavíčku můj, dřímej, má harfo líbezná, Synáčku můj!

5. Miláčku, spi a zmlkněte, andělové, před Bohem se mnou klekněte, národové!

Sestoupil vpravdě Boží Syn na naši zem, přinesl spásu, pokoj svůj národům všem.